Je fajn bydlet v Praze a přitom vlastně mimo. Ono je to totiž moc prima, protože když potřebujeme něco vyřídit, tak to máme autobusem nějakých 20minut, no a když chceme vypadnout do přírody, tak ji máme vlastně u nosu. Kousek od bytu, kde s dětmi bydlíme, máme totiž krásné a hlavně velmi fotogenické místo, kam rádi chodíme na procházky. A navíc, jelikož mám doma takovou skvělou fotomodelku, která snáší moje rozmary a výmysly, tak je pak takové focení vlastně hračka. Konečně nasněžilo, tak jsme si s Alex řekly, že nebudeme trhat partu s ostatními fotografy a taky musíme mít zasněžené portréty... Ale můj "Helík" a zapadající sluníčko nás nakonec navedly trochu jiným směrem, musela jsem toho světla využít. U některých fotografií ten sníh ani vidět není (my víme, že tam byl :)), ale to nám vůbec nevadí. S výsledkem jsme obě moc spokojené. Fotky vlastně nejsou nijak upravené, některé jsem jen převedla do BW a jinak jsou tak, jak vyšly. Já to starosklíčko fakt miluju. Společně s Alex před foťákem je pak výsledek prostě úžasný!
